Dálkový průzkum Země (DPZ)


Družice ERS2

Družice ERS

Obecné informace:

Družice ERS provozovaná společností ESA (European Space Agency) se staly první satelitní řadou pořizující radarová data pro komerční účely. Mise ERS-1, mise satelitu s vynikajícím a na svou dobu unikátním zařízením, byla původně koncipována především pro vědecké účely, komerční využití dat bylo druhořadé. Jakmile však o čtyři roky později přibyl na oběžné dráze ERS-2, aplikace v komerční sféře se staly prioritou. Oba satelity mají téměř shodné přístrojové vybavení a tak si data pocházející z výhodné "tandemové spolupráce" družic našla široké pole zákazníků. Družice byly postaveny v konsorciu s Deutche Aerospace. ERS-1 byl vynesen na oběžnou dráhu v červenci 1991 raketou Ariane z kosmodromu v Kourou. Družice ERS-2 byla vypuštěna v dubnu 1995 a na rozdíl od ERS-1 je stále aktivní. Následující popis se vztahuje k družici ERS-2.

Základní údaje, seznam přístrojů
Provozovatel (Stát, organizace)
EU, ESA
Datum startu
21.4.1995
Hmotnost družice
2516 kg
Rychlost družice
7,52 km/s
Výška dráhy (od hladiny moře)
800 km
Oběžná doba
100 minut
Typ dráhy
geocentrická - heliosynchronní
Seznam přístrojů
  1. Soubor přístrojů AMI
    • Radar se syntetickou aperturou SAR
    • Přístroj WS
  2. Radarový altimetr RA
  3. Podélně skenující radiometr ATSR
  4. Přístroj GOME
  5. Systém IDHT

Parametry snímání povrchu Země
Režim snímání panchromatický (černobílý) multispektrální (barevný) radar
Prostorové rozlišení v příslušném režimu (m)
---
---
12.5
Šířka záběru v příslušném režimu (km)
---
---
100
            

Charakteristika přístrojového vybavení družice:

1. Soubor přístrojů AMI (Active Microwave Instrument), který se skládá s:

a) Radar SAR (Synthetic Aperture Radar). Je to nejdůležitější přístroj na palubě ERS. Tento aktivní radarový systém umožňuje v Image režimu snímat pás zemského povrchu o celkové šířce 100 km s prostorovým rozlišením až 12.5 x 12.5 metru, se středním obrazovým úhlem 23 stupňů. Také může snímat zemský povrch nejen ve dne, ale i v nočních hodinách. Navíc dokáže bez problémů proniknout i hustou oblačností a to za téměř jakýchkoli povětrnostních podmínek.

b) Přístroj WS (Wind Scatterometer), měří směr a rychlost větru při hladině moře. Dále pomáhá radaru SAR měřit výšku mořských vln. Společně se SAR nám tedy dává podrobné informace o změnách klimatu nad světovými moři a oceány.

2. Radarový altimetr RA (Radar Altimeter) slouží pro měření výšky hladiny oceánů.

3. Podélně skenující radiometr ATSR (Along Track Scanning Radiometer). Používá se pro měření teploty oceánů a moří, měření teploty povrchu mraků a měření teploty povrchu Země.

4. Přístroj GOME (Global Ozone Monitoring Experiment) je potřebný pro měření obsahu ozonu a dalších plynů a aerosolů ve stratosféře a troposféře.

5. Systém IDHT (Instrument Data Handling and Transmission system), který zaručuje přenos dat Image modu radaru SAR do pozemních stanic v reálném čase.

Snímky z družice ERS-2:

Plzeň Gaeta-Bay Honduras Missouri Praha

Aplikace dat s družice ERS-2:

Radarové snímky nalézají uplatnění především v oblasti životního prostředí. Díky schopnosti pronikat oblačností je lze využít v případě kalamitních situací, především v průběhu záplav, pro mapování aktuálního stavu zaplavených oblastí, i pro mapování jeho vývoje. Radarové snímky jsou citlivé nejen na přítomnost povrchové vody, ale i na obsah vody v půdě i několik cm pod povrchem. Proto je na nich možné rozeznat např. zavlažované plochy od nezavlažovaných. Další možnosti uplatnění radarových snímků jsou v oblasti monitorování hospodaření v lesích či v oblasti zjišťování typu vegetace při použití časové řady snímků z různých vegetačních období a také pro potřeby mapování.

Použité zdroje:

Url:

http://www.arcdata.cz/data/druzicova/ers
http://www.gisat.cz/dpz/ers.htm
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1995/INDEX1.HTM